Zdraví je něco, čeho bychom si měli cenit v podstatě nade vše. Je to také důvod, proč máme tolik regulací, například co se týče potravin, a proč zlepšení lékařské péče značně přispělo ke zvýšení průměrné délky života. Většina lidí si však myslí, že dříve byl život mnohem zdravější, neboť neexistovalo žádné průmyslové znečištění, které známe dnes – nejezdila auta, nečoudily tovární komíny. Ukazuje se však, že zas až taková idyla to nebyla, zvláště pak ve městech. Jistě, dnes je život ve městě považován za pohodlný, avšak není tomu až tak dávno, kdy tomu tak nebylo.
Existoval totiž i jiný důvod, proč prakticky každý šlechtic měl venkovské sídlo, a nebylo to jen kvůli tomu, aby se mohl předvést před ostatními. Dříve totiž byla, zvláště v létě, města v podstatě neobyvatelná. V první řadě si musíme uvědomit, že neexistovala kanalizace. Ta je poměrně moderním vynálezem, a i když někde byly již ve středověku položeny její základy, rozhodně nebyla přítomna v naprosté většině měst a vesnic. Co to ale znamenalo? Jednoduše to, že se lidé museli svých splašků, ať už z nádobí či toalety, zbavovat jinak, a dělali to tím nejjednodušším způsobem: vylili je z okna na ulici.
Samozřejmě si lze velmi snadno představit, jak to především v létě muselo zavánět. K tomu přidejme také fakt, že kočáry a další povozy byly taženy koňmi či dobytkem. A o těchto zvířatech je známo, že se příliš nerozpakují vykonat potřebu, a to i za pohybu – když musí, tak to zkrátka vypustí. V důsledku toho byly ulice plné kobylinců, neboť kočárů zde jezdilo skutečně mnoho. To samozřejmě také nijak nepřispívalo k celkovému aroma, a ani zdraví obyvatel. Nelze se tedy divit, že se v takovém prostředí dařilo nejrůznějším chorobám a parazitům – existuje důvod, proč jsou zvláště lidé pracující s koňmi a dobytkem urgováni, aby měli vždy vakcínu proti tetanu. Je tedy jasné, že toto prostředí rozhodně nebylo tak zdravé, jak bychom si mohli myslet.
